V sobotu dne 6. října 2012 se uskutečnila poslední, tedy 7 soutěž v požárních útocích Okresní ligy mládeže Svitavska v obci Mladějov u Moravské Třebové. 

Protože koblížci ani starší žáci již neměli žádnou šanci přiblížit se nejlepším týmům a naši mladší žáci již byli od 1. září jistými vítězi, rozhodli jsme se tuto soutěž vynechat. 

Ale rozhodnutí při schůzi vedoucích mládeže, že vyhlášení celkových výsledků této ligy bude následovat ihned po skončení posledního závodu (a ne na speciálním setkání k vyhlášení výsledků, tedy stejně jako mají muži), mimochodem - jak bylo dříve dohodnuto, nás přinutilo změnit své rozhodnutí a nezbylo nám nic jiného, než se do Mladějova vydat. 

Projíždět naftu jen tak na projížďku se nám nechtělo, a tak jsme se rozhodli, že se zúčastníme soutěže, ale pouze s týmem mladších, kteří nakonec převezmou pohár za první místo v Okresní lize. 

Nejprve dovolte, abych vyslovil poděkování a obdiv pořadatelů za tuto soutěž. Probíhala zde soutěž nejen mladých hasičů - O pohár starostky obce, ale zároveň i pohárová soutěž mužů - Memoriálu Františka Malíška. A zvládnout obě akce zaráz - kloubouk dolů před pořadateli.

Ale teď již k vlastní soutěži.

Náš tým se samozřejmě opíral o výborný požární útok, který máme skutečně nejlepší na celém okrese.

První útok z naší strany byl útok snů. Základna byla prázdná a koš na savici ponořený v kádi již po necelých sedmi vteřinách, a to vypadalo na výsledný čas kolem 16-17 vteřin. Bohužel v té chvíli se ozvala píšťalka na opakování pokusu, neboť se nerozběhla časomíra. Co dodat, neuvěřitelná škoda. Oba následující již platné pokusy byly velmi slušné, ale v každém z útoků se nezdařilo vždy jedné z proudařek trefit terč a prostříkali jsme v prvním pokusu vteřiny 2 a ve druhém dokonce 4. Výsledný čas zněl 23.90 s, což nakonec stačilo na místo čtvrté, za prvním Jevíčkem, druhým Sádkem a třetím Kamencem.

Vidina vítězství se neuvěřitelně vzdálila a my doufali, že přivezeme alespoň pohár za nižší stupně vítězů. Nutno připomenout, že štafeta 4 x 60 m patří k těm disciplínám, které ovlivňuje kvalita dráhy v přípravě, a proto se Kamenci, Sádku či Jevíčku díváme často na záda. Tedy výsledkově.

Naše borce jsme uklidňovali s tím, že o celkovém vítězi je rozhodnuto, tato štafeta je velmi ošidná (za chybu dostáváte N = neplatný pokus, a nikoliv trestné vteřiny), takže se může stát všechno a nakonec se na tu pomyslnou bednu třeba dostaneme. Hlavní bylo - užít si závod, protože naposledy běželi v takové to sestavě v této věkové kategorii.

Na tomto posledním závodě startovalo hodně týmů, závod byl naprosto srovnatelný s počtem účastníků při hře Plamen, takže ve štafetě 4 x 60 m nastupoval zrovna ten tým, který byl připravený.

(My jsme při sledování štafet u starších zjistili, že podložka, na níž má být umístěn hasicí přístroj nemá sice předepsaných 80 * 80 cm, což není ani tak důležité, ale nebyl z pevné podložky, ale nějakého laminátu, jenž hodně pružil a hasičáky u kategorie starších padaly opravdu často)

Proto jsme jako první štafetu vyslali tu slabší. Borci zaběhli kvalitně a jejich čas 63,09 s   byl v tu chvíli jako solidní jistota.  Potom se ale začaly dít věci!!! Předběhli nás takové týmy, které se dříve potácely ve druhé desítce výsledkových listin. Hradec nad Svitavou - 62,47 s   a Opatov neuvěřitelných 58.78 s. Zato favorité soutěže i disciplíny kazili - Kamenec (největší favorit štafet) - 79,93, Jevíčko 73,56 a Sádek 64,50 s. Po prvních pokusech jsme byli tedy třetí, ale s velkou nadějí na umístění mezi nejlepší trojkou. Kamenec se zlepšil na 64,38 s, Sádek nás přeskočil časem 62,69 s a v tu chvíli vedl. Jenže...    Potom vyběhli naši borci - Milošek výborně přeběhl kladinu, Natálka Svobodová překonala hravě bariéru a Natálka Jílková snad předvedla svůj nejlepší hasičák v závodech. Bivoj jen dokončil na rozdělovači skvělou štafetu a vytvořili jsme tak nejlepší čas v dějinách mladší kategorie na této štafetě - 58,16 s!!! 

Výsledkem bylo 1. místo a celkový součet disciplín v závodě byl 5, což znamenalo i vítězství v této poslední pohárové soutěži!!! Bomba, neuvěřitelné, fantastické. Prostě - takhle bojují jenom opravdoví mistři, a to mladší žáci SDH Pomezí bezpochyby jsou!!!

Doplním i výsledek našich konkurentů - Sádek byl ve štafetě 4, což byl součet 6 a konečné stříbro, na bronz se výbornou štafetou dostal Hradec nad Svitavou s konečným součtem 8. Kamenec byl nakonec 4, Jevíčko až 6.

A závěr?

Nádherná oslava vítězství v soutěži i v celé lize s maskotem "Diegem", kdy nám nad hlavami vlál sborový prapor, který sděloval světu, že nejlepší je Pomezí!!! A všemu bouřlivě aplaudovalo mezi diváky  i 30 přítomných Pomezáků, kteří neváhali přijet do 50 km vzdáleného Mladějova a podpořit naše borce. I taková podpora patří k vítězství. Protože bylo jasně vidět, že jsme nejlepší nejenom my, ale i naši příznivci.

______________________________________________________________

Poznámka pod čarou.

V průběhu štafet byl menší problém s Jevíčkem, kteří nemohli "sehnat" svoje děti k plnění disciplíny. Když byli po proběhnutí všech ostatní štafet asi po páté vyzváni rozhodčím disciplíny panem Ivanem Havlem, aby se dostavili, bylo mu sděleno, že ještě "hledají" dva členy štafety. Když ani po 15 minutách nenastoupili, ukončil pan Havel duto disciplínu a rozhodl tak vlastně o našem vítězství. Ono by totiž Jevíčko, pokud by jejich borci zaběhli štafetu pod 64 s., závod vyhrálo. Pan Havel tak učinil přesně podle pravidel a nejen morálně, ale i skutečně jsem před ním smekl. Toto učinit právě Jevíčku, klobouk dolů a výraz nejvyšší úcty.

Že potom byl pan Havel bombardován protesty Jevíčských funkcionářů nemusím ani připomínat. Po ZPV v říjnu 2007 v Pomezí se mezi lidmi často vyskytuje kopřivka, uslyší-li jedno jméno. O to více je povzbuditelné, že tento čin se odehrál, ač v Mladějově, tak přesto na "Jevíčské půdě". Prostě pánové Ivan Havel (rozhodčí štafet) i Josef Peřina (hlavní rozhodčí soutěže) jednoznačně prokázali svoji zodpovědnost a rozhodnost a patří jim velký dík především za objektivnost závodu z pohledu všech hasičských dětí. 

vedoucí Václav