Okresní kolo hry Plamen 25.-26.5.2023

Omlouvám se, že jsem nenapsala dřív. Nebylo to z důvodu nedostatku času jako je moje obvyklá výmluva. Spíš jsem tu dvoudenku musela nějak „zkousnout“.  Ani dnes jsem ještě nevěděla, jak to hezky napsat. Budu teda psát jako obyčejně o našich skvělých dětech, občas s poznámkou – slabé povahy prominou.

Začneme od začátku (to je prej dobrý). Když jsme dorazili do Vítějevsi s jedním týmem mladších a starších, díky dobrému postřehu jsem zjistila, že se tady za těch 10 let (asi) vlastně vůbec nic nezměnilo, jenom přibylo nový hřiště – a to je fakt bezva.  Skvělý oběd (teda až druhý den) v zemědělské společnosti – prosím, neplést si se střediskem..! Dva dny k jídlu paštika páč tu s dětmi milujeme. A spálené obličeje – hlavně ten můj (kážu vodu - piju víno) - no nenamazala jsem se no (řídila jsem). Počasí tedy očividně vyšlo.

Mladší

TOP tým s kterým jsme počítali, že budou minimálně na bedně, dokazující svoje schopnosti už druhý rok. Perfektní 9x50 m čili štafety CTIF – kde si tak zkušeně předávali, že to zaskočilo i mě – a to se neděje každý den. První místo! Následovaly hydranty čili požární dvojce, kde opět excelovali a – první místo! Nutno připomenout, že s náskokem přes deset vteřin před druhým týmem v obou disciplínách.

V sobotu požární útoku ve třech pokusech. Ne nerozebírám. Pouze poznámka – řvát na mě! takhle rozhodčí - buď sundám batoh a řvu (styl alá Václav), nebo velkou silou provedu úder tzv. „sedninaprdel“ (styl alá Dočekal). Trocha historie – ani jednoho prokazatelně neznám. Toť vše. Mladší zaběhli již v prvním pokusu nepřekonatelný čas 16,50 na již známém Foxovi. Chvilka napětí – první místo! I laik asi už trošku tuší…  Štafeta 4x60m, kde nás porazili pouze borci ze Sádku, na celkovém umístění již nic nezměnila. Naše hvězdy si odvážely celkově PRVNÍ MÍSTO!! a to už se nám na Plamenu s mladšími nestalo …dlouho…

Starší

Tým, kterýmu jsme jednoduše věřili. Protože mají to správný nasazení a hlavně to srdíčko, že? Někteří běželi za starší poprvé a i přes vysokou intenzitu tréninků se nám moc nedařilo.

Útok CTIF – no, pár trestných, jinak pěkný čas. Jeden protest, který nic nezměnil, jelikož se neuznal. Našim dětem čiší z očí výtržnictví a i já jsem nakonec pochopila, že ten tunel natrhli schválně. Ne, kecám. A výklad ke směrnicím jsem četla. Fakt. Ale až doma. Bohužel. I přes pár chyb děti doslova vybojovali 4. místo. 9x50m a běh ospalé želvy na pár úsecích spolu s druhým pokusem s chybou na podlezu a propad s místem desátým. Štafeta dvojic byla však skvěle zaběhnutá a 3. místo nás uchránilo od probdělé noci.

Sobotní štafeta 4x60 nás vystřelila na místo 3.! a my jsme si začali pomalu myslet, že ty naše děti to přece jenom na ten kraj dotáhnou. Bohužel. Jak to tak bývá, vše rozhodl útok.  A v našem případě to rozhodnul zcela jasně proti nám. Nepodařil se nám ani jeden. Nedalo se dělat nic. Mládež posmutněla. Pepa si musel dát o jedno kuřecí stehýnko navíc. I o tomhle je požární sport. O prohře (ne o kuřatech).

A to my moc dobře víme. Proto pořád dokola vysvětlujeme dětem, že se nemají ostatním posmívat. Že nemají jásat, když se to někomu nepovede. Vždyť víme, jak to v tu chvíli bolí. A ano, MY tohle neděláme a děti to učíme. Jak ale potom vysvětlit výsměch od někoho jiného, notabene dospělého, to už neumím svým dětem vysvětlit ani já. Ale tohle vlastně do mého článku nepatří. To patří jinam…! Slovy klasika: Kdo lehá mezi otruby, přichází sviním pod zuby.

Abychom nekončili smutně. Chtěli bychom pogratulovat kolektivu z Hartmanic za skvělý a bezchybný výkon.  Před takovým týmem je třeba smeknout. Bravo!!

Dále je potřeba popřát opožděně (jo vím, že už tam byli) hodně štěstí do kraje i našim kamarádům ze Sádku, kteří odjížděli i s našimi dvěma členy (jo fakt, jsou takhle dobří).

A hlavně poděkovat všem našim dětem, přes všechny útrapy jste zaválely a ani na okamžik jste to nevzdaly!! Vy všichni- jste naše hvězdy!

Svět je Lunapark a spravedlnost pro Jamajku…!            Žužu