Polička 23.6.2024

V předposlední červnovou neděli jsme vyrazili do Poličky se všemi týmy mladých hasičů. Abychom to mohli uskutečnit, povolali jsme nejlepší zálohy a to – rodiče našich dětí. Muži se měli totiž ve stejný den účastnit krajského kola.

Mladší „B“

Naši nejmenší vyrazili na dráhu jako čtvrtý tým. Chvilková nervozita, zda vše zapojí, se rozplynula již s prvním pokusem, který dotáhli do konce v čase 34,45s, tento ještě vylepšili na čas 32,99s s prakticky stejným sestřikem na obou terčích. Přátelé, možná to není čas výherní, ale nutno říct, že to byly dětí druhé závody a zatím pokaždé dokončily pokus a pro mě v luxusních časech – vždyť máme v týmu skoro samé předškoláky.  Velká poklona nejen před nimi, ale i před jejich fanouškovskou základnou, která je měla na očích v době kdy já nemohla.

Mladší „A“

V prvním pokuse po lehkém zavání čas 22.64, který by stačil na 11. místo. V pokuse druhém – velké zlepšení a na jednom terči dokonce čas 18,59, jenže na druhém 20,42, což ale na výsledku nic neměnilo, protože i s lepším sestřikem by byly na místě konečném – 4. Není to bedna, ale co už. Borci na to mají, jen to chce trošku více týmového ducha kamarádi. I tak gratulujeme k pěknému výsledku.

Starší „B“

Co bych na to napsala. První pokus nevalného času. Snad proto, že startér nebyl jako náš Mates nebo i proto, že spoj na přetlakovém ventilu byl přes zub. Anebo – a to je nejrozumnější vysvětlení jsem při své nervozitě zapomněla na důležitou věc pro štěstí – sundala jsem baťůžek. Ano, Václavův památeční baťůžek, jenž je schopný při trochu dobré vůle letět i přes tři!!! metry. Jestli to bylo tím, se dozvíme na příští soutěži, kde ho nesundám, ani kdyby mi za to zaplatili… Druhý pokus (s batohem na zádech) a s rozklepanýma rukama na základně skončil v čase16,11s (15,39s na druhém terči). A Béčko bylo na bedně. Odnášelo si stříbrné medaile, které mohly být o level víš – vyšel by-li druhý terč. Gratulace. Obrovská.

Starší „A“

Ha, tak to byla výzva, jelikož mi Jirka asi třikrát předělal základnu a poslední verze byla „lehce“ pozměněná – tudíž skoro úplně jinak než jsem si zvykla na trénincích, ale zvládli jsme to. Já i děti. Áčku se letos moc nedaří i když snaha i týmový duch jim nechybí ani za mák. Ale chyběl batoh. Moje vina.  První čas byl skvělý – na levém terči 16,96 bohužel prostřik napravo (19,67s) nás posunul hlouběji do tabulky. Ani ve druhém pokusu tomu nebylo jinak i pro problémech na spojení savic. Starší si tak odváželi 10. místo – lehce rozmrzelí. Ani zmrzlina moc nepomohla. Co říct. Není ještě konec sezóny a věřím, že ještě tým A dost promluví do pořadí v lize.

Na místě je několik poděkování…

Na prvním místě starším dětem, kteří mi byli neskutečnou oporou a pomáhali mi s mladšími dětmi. Až neuvěřitelně. Smekám před nimi. Místo volného času pomáhali motat, na základně, nebo prostě jen postavit malé na start. Slíbila jsem jim odměnu a taky že bude.

Dalším, kterým je třeba moc poděkovat, jsou rodiče. Nejen za zavezení dětí na závody, ale i za starání se o ně po celou dobu soutěže.

Thirrymu, který se mnou chystal celou dobu základny pro mladší a byl konečně lehce nervózní.

A abych nezapomněla.

Velká gratulace patří našim mužům, kteří přivezli z kraje naprosto fantastické 2. místo.!! S neuvěřitelnými časy ve všech disciplínách. A i přes moje občasné blbé poznámky si udrželi formu a vůli dokázat, že na republiku mají. Což jsem nikdy nepochybovala. Takže hoši – úžasný výsledek. Gratulujeme...!

Svět je Lunapark a spravedlnost pro Jamajku…! Žužu